Stres: Kde se bere?

Už jste někdy cítili, že vás všechno kolem pohlcuje? Že máte příliš mnoho věcí na starosti, a přesto vás stres stále dohání? Někdy to může být malá věc, jako zpoždění v dopravě, nebo naopak něco velkého – problémy v práci nebo ve vztazích. Ať už je to cokoli, pocit napětí a tlaku nám je dobře známý. Ale kde se ten stres vlastně bere?

Stres je přirozená reakce

Stres není jen moderní fenomén. Je to starodávný mechanismus, který nám pomohl přežít. Představte si naše předky, kteří se potýkali s divokými zvířaty nebo hledali jídlo. Když čelili nebezpečí, jejich těla automaticky reagovala – zrychlený tep, svaly připravené k boji nebo k útěku. Tento systém máme dodnes. Jenže místo divokých zvířat dnes bojujeme s nekonečným seznamem úkolů, termínů, e-mailů a zpráv. A naše tělo stále reaguje stejně – napětím, zrychleným tepem, pocitem, že něco nezvládneme.

Stres z okolí

Často si ani neuvědomujeme, jak moc nás ovlivňuje naše okolí. V práci se od nás očekává neustálá produktivita, doma nás čekají povinnosti a společenské tlaky nás tlačí k tomu, abychom byli neustále dostupní a připraveni. Možná vám někdy přijde, že nemáte čas ani zastavit a nadechnout se. To je právě ten moment, kdy stres začne přebírat kontrolu. Okolní svět nám neustále dává nové podněty – nové výzvy, úkoly, povinnosti. A každá z nich nás může stresovat, i když se tváříme, že to zvládáme.

Stres, který si vytváříme sami

Někdy však stres nepřichází jen zvenku. Možná to znáte – tlak, který si na sebe sami vytváříme. Chceme být perfektní. Ve všem. Chceme dosáhnout úspěchu v práci, mít harmonické vztahy, být nejlepšími rodiči, přáteli nebo partnery. Chceme to stihnout všechno a zároveň být v pohodě. Jenže realita je jiná. Sami na sebe často nakládáme víc, než je nutné, a tím si vytváříme stresové situace, které bychom mohli zbytečně omezit. Někdy se prostě stačí zastavit a uvědomit si, že nemusíme být perfektní ve všem.

Co se děje v těle při stresu?

Když naše tělo detekuje stresující situaci, aktivuje tzv. sympatický nervový systém, což je část autonomního nervového systému, která nás připravuje na "boj nebo útěk". Tento proces začíná v mozku, konkrétně v hypotalamu, který vysílá signály do nadledvinek. Nadledvinky začnou produkovat stresové hormony, jako je adrenalin a kortizol.

Adrenalin

Tento hormon tělo doslova nastartuje. Zvyšuje tepovou frekvenci, zrychluje dýchání a připravuje svaly na rychlou reakci. Díky tomu můžete okamžitě reagovat na jakoukoli hrozbu.

Kortizol

Tento hormon se uvolňuje v trochu delším horizontu a má za úkol udržet tělo ve stavu zvýšené pohotovosti. Kortizol zvyšuje hladinu cukru v krvi, aby tělo mělo dostatek energie, omezuje funkce, které nejsou v tu chvíli nezbytné (např. trávení), a zajišťuje, že svaly mají energii na zvládnutí náročné situace.
V krátkodobém horizontu jsou tyto hormony užitečné – připraví vás na náročné situace. Problém nastává, když se stres stává dlouhodobým a hladiny kortizolu zůstávají vysoké

Kdy se stres stává problémem?

Krátkodobý stres nám někdy může i pomoci. Třeba když nás něco motivuje, abychom dokončili projekt nebo se připravili na důležitou událost. Ale když stres trvá dlouhodobě, začíná nás požírat zevnitř. Možná jste si všimli, že máte potíže se spánkem, bolesti hlavy nebo zažívací problémy. Tělo nám tak dává najevo, že něco není v pořádku. Dlouhodobý stres může způsobit i úzkost, deprese nebo vyhoření.

Co s tím můžeme dělat?

Prvním krokem je uvědomit si, odkud stres pramení. Je to práce, rodina, nebo sami na sebe tlačíte příliš? Jakmile si to uvědomíte, můžete začít hledat způsoby, jak se s tím vypořádat. Nejde o to se stresu úplně zbavit, ale naučit se s ním lépe zacházet. Možná zjistíte, že vám pomůže si lépe organizovat čas, stanovit si hranice, nebo si prostě občas dopřát chvíli klidu jen pro sebe.

Stres je všude, ale můžeme ho zvládnout

Stres je součástí našich životů, ale nemusí nás ovládat. Ať už přichází zvenčí, nebo si ho sami vytváříme, je důležité najít způsoby, jak ho zvládnout. Někdy stačí malé změny – lépe si rozvrhnout čas, vyhnout se perfekcionismu, nebo si prostě dát pauzu. Každý z nás má jiné zdroje stresu, ale když se naučíme lépe reagovat, můžeme žít s větším klidem a rovnováhou.